Nekonfliktní výcvik koní Oldy Nováka - proslov ze křtu

Některé knihy nejsou jen souborem myšlenek, zkušeností a návodů. Jsou stopou člověka, který tu už fyzicky není, ale jeho hlas, přístup a hodnoty zůstávají dál přítomné.

Kniha, která se křtila, je odkazem Oldy – člověka, který dokázal změnit pohled na koně i na vztah člověka k nim. Olda nedávno odešel, ale zanechal po sobě něco mimořádně důležitého: knihu, která nese jeho způsob uvažování, jeho jemnost, důraz na respekt a nekonfliktní přístup.

Níže sdílíme celý proslov, který zazněl při křtu této knihy. Je osobní, otevřený a upřímný – stejně jako byla cesta jejího vzniku. Nevznikla jako běžná publikace, ale jako vědomé uchování myšlenek, které mají sílu oslovovat i vést dál.

Děkuji Ditě Hlavsové za možnost její proslov sdílet a přiblížit Oldu a jeho knihu.

Dámy a pánové, milí přátelé, milovníci koní a všichni ti, kteří věří, že jemnost a respekt nikdy nebyly slabostí … ale tou největší silou.

Jmenuji se Dita Hlavsová a jsem hlavní editorkou této knihy. Moje práce byla sice o psaní a skládání textu, ale pro mě osobně znamenala mnohem víc.

Dnešní večer není jen uvedením jedné knihy. Je to oslava životní cesty člověka, který dokázal změnit pohled na svět koní i lidí.

Cesty, která začala u obyčejných situací mezi člověkem a koněm, a vyústila ve vznik nekonfliktního přístupu, který nás učí dívat se na svět očima bytosti, jež nemluví lidskou řečí … ale přesto k nám promlouvá hlasitěji než mnoho lidí kolem nás.

Olda nikdy netvrdil, že je jeho metoda zázrak. Ale právě v tom je její síla. Není kouzlem, ale opravdovostí. Učí nás, že to nejjednodušší bývá to nejúčinnější: být féroví, čitelní, laskaví… a hlavně přítomní.

Když jsem měla poprvé možnost sledovat Oldu při práci, měla jsem pocit, že sleduji rozhovor dvou bytostí, které se znají roky. Ale pak mi došlo, že to nebylo tím, že by se kůň snažil pochopit člověka, ale že se člověk konečně pokoušel pochopit koně.

Příběh téhle knihy začal ve chvíli, kdy nám všem do života vstoupila zpráva o Oldově nemoci. Většina z vás si ten okamžik pamatuje … jako by se na chvíli zastavil čas. Člověk zamrzne, neví, co říct, co cítit… a začne se ptát: „Proč?“.

Olda pro většinu lidí nebyl jen trenérem koní. Byl průvodcem i světlem. Ten, kdo nás učil, že konflikt nepatří ani do výcviku, ani do života. A když takový člověk onemocní, zabolí to dvojnásob.

A právě v tom okamžiku se mi vybavilo naše společné jarní setkání na dlouhodobém kurzu, kde Olda jen tak mimochodem prohodil něco o „učebnici“. Tak jsem mu napsala a nabídla jsem mu, že mu s ní pomůžu. Odpověděl okamžitě: „Chtěl bych to. Bylo by to spoustu práce, ale moc bych to chtěl. Měla by tu po mně zůstat nějaká stopa.“

A tím bylo rozhodnuto. V ten okamžik to nebyla jen kniha, byla to možná Oldovo poslední velká cesta. A já jsem cítila silnou potřebu ho na ní doprovodit.

A tak jsme začali. Už v únoru jsme společně strávili dva víkendy u Oldových přátel a dali dohromady první obrys knihy.

Olda mi poslal videa z kurzů, abych mohla čerpat přímo z jeho práce, dohodli jsme formát, obálku i to, na co rozhodně nezapomenout. Pomocníkem mi byly i Oldovo facebbookovské stránky, kde jsem pročítala příspěvky až do roku 2012, jeho příběhy, zamyšlení, básničky… stáhla jsem stovky fotografií, které pořizoval několik let.

Nemoc ale postupovala rychleji, než kdokoliv čekal. Na konci února už Olda nemohl ovládat ruce. V březnu jsme zorganizovali další pracovní víkend u nás doma a v květnu jsme strávili nádherný víkend na Lipně. To bylo naposledy, kdy jsem mu dokázala plně rozumět.

Přesto mu kniha dodávala energii. Kdykoliv na ni přišla řeč, oči se mu rozzářily. Občas se smál, že „z toho budou dva díly“, ať už „brzdím“.

V září nám Olda odešel. Obklopen rodinou, přáteli, svými milovanými koňmi a přírodou, která pro něj byla domovem i chrámem. Odešel na místě, kde se cítil nejvíc svobodný.

V ten okamžik se uzavřela naše společná cesta, během níž mi dovolil být součástí svého světa – svého učení, svého odkazu, boje i smíření. A tak jsem já splnila svůj slib. Slib, že jeho stopa nezmizí. Že jeho metoda, moudrost, pokora vůči koním i lidem bude dál žít v knize, kterou držím ve svých rukou.

A co v knize najdete?

Inspiraci. Upřímnost. Příběhy i návody. Situace, které jsme všichni sami zažili, jen jsme je tehdy neuměli správně číst. A především … najdete v ní úctu ke koni jako k partnerovi, ne jako k nástroji.

Olda si přál, aby byla hodně barevná, takže v ní najdete 185 fotografií, které doprovázejí techniky NV, ilustrují jeho příběhy i život. Najdete v ní všechny podmínky správného nastavení koně, detailní popis 13 technik Nekonfliktního výcviku. Kniha popisuje přípravu koně ze země i práci z pozice jezdce. Jsou zde příběhy z praxe, odpovědi na otázky, povídky, i Oldovo osobní zamyšlení.

To všechno na 320 stranách – a každá z nich nese kus Oldovo života i srdce.

Dnes otevíráme knihu, která není jen souborem rad. Je to pozvání. Pozvání vydat se na cestu, kde nejsme nad koněm, ale vedle něj. Kde místo síly používáme důvtip. A kde vítězíme ne tím, že druhý prohraje, ale tím, že oba porozumíme jeden druhému.

Dovolte mi nyní přečíst krátký úryvek z úvodu knihy:

A kdo se na knize podílel?

Terezka Ravenská

Terezka byla odbornou editorkou knihy. V době, kdy Olda už nemohl předávat svou energii přímo, byla to právě ona, kdo hlídal jádro nekonfliktního výcviku, jeho přesnost a správnost. Terezka je také talentovaná výtvarnice – některé kresby v knize jsou právě od ní.

Olda ji několik let vedl jako svou pokračovatelku a snažil se jí předat každý detail své metody. A já mohu z celého srdce říct, že lepšího člověka si vybrat nemohl. Nekonfliktní výcvik je dnes v těch nejlepších rukou. A Terezka tu Oldovu cestu nejen následuje … ona ji žije.

Kristýnka Žlábková

Týnka je koňařka tělem i duší, milovnice krásného českého jazyka a člověk s neuvěřitelným smyslem pro detail — takový ten člověk, který najde čárku, o které jste ani netušili, že chybí. A musím říct, že to s námi opravdu neměla jednoduché.

Knihu opravovala po večerech, zároveň s prací na plný úvazek, dálkovým studiem vysoké školy, péčí o svého koně a tři kočky… Klobouk dolů. Kristýnko, jménem svým i Oldovým ti děkuji.

Kmotrou knihy je Kristýnka Muchová. Kristýnka byla moje úplně první volba. Ani na okamžik jsem nezaváhala.

Je to nesmírně jemná, citlivá, talentovaná mladá žena, která miluje zvířata, koně, a především poctivou práci s nimi. Je Oldovou žačkou, propagátorkou Nekonfliktního výcviku a její videa inspirují nejen děti, ale i dospělé po celé republice.

Když si Kristýnku zadáte na internetu, tak se tam dočtete: Kristy MRanch je populární česká youtuberka a tvůrkyně obsahu, která se zaměřuje na koně, výcvik zvířat a život se zvířaty. Má velkou fanouškovskou základů, zejména mezi dětmi a teenagery. Obsah jejích videí se zaměřuje na budování důvěry, trpělivosti a sebedůvěry u koní i u sebe, poukazuje na to, že výchova koní je práce na sobě samém.

Kristýnko, jsme vděční, že tu dnes stojíš s námi.

Kniha přitahovala dobré lidi jako magnet:
– Lenka a Honza nám poskytli azyl při tvorbě knihy na jejich překrásném ranči Violet.
– Míra Adamec zpracoval jemnou a čistou grafiku, která dokonale sedí k Oldově duši.
– Paní Gabriela Hrádková s neuvěřitelnou trpělivostí koordinovala tisk.
– Oldův přítel Ivan Fejfar projekt finančně podpořil.
– Pája Junek, Oldův dvorní režisér, připravil dnešní videa.

– Dáša Novoselová navrhla bannery na tento křest.
- A velké díky patří i Pavlu Šťástkovi – mé obrovské životní opoře a mecenáši knihy.

Můj velký dík patří i rodinám všech tvůrců:
– za Týnku děkuji Filipovi,
– za Terezku její úžasné dcerce Viktorce,
– a za sebe děkuji svému úžasnému muži. Po dobu tvorby knihy se stal tátou i mámou a já na to nikdy nezapomenu. V neposlední řadě děkuji svým dětem – Violce a Míšovi. Maminka byla mnoho večerů ponořená v Nekonfliktním výcviku s Oldou.

Děkuji také koním, kteří mě k téhle knize dovedli. Děkuji lidem, kteří se nebáli ptát, pochybovat, měnit své návyky i sami sebe.

A nejvíc děkuji Oldovi … za jeho trpělivost, humor, schopnost vysvětlovat, učit … A hlavně za to, že nikdy neztratil víru v člověka.

Nekonfliktní výcvik koní Oldy Nováka