Obsedání koně - 4. díl

Je jeho tělo skutečně připravené nést jezdce?

Když se mluví o obsedání, většina debat se točí kolem psychiky.

Je kůň klidný?
Přijímá sedlo bez stresu?
Zvládne první nasednutí bez paniky?

To všechno je důležité.

Ale skutečný zlom často probíhá tiše – uvnitř těla.

Obsedání není jen výcvikový milník.
Je to biomechanický přechod.

A pokud na něj tělo není připravené, kůň sice „funguje“, ale začne si vytvářet kompenzace. Ty se projeví později – někdy až po měsících či letech.

Nesení není jen o váze

Nejde jen o kilogramy jezdce.

Jde o to, zda je pohybový aparát připraven:

• aktivně zapojit hluboké stabilizační svaly,

• zvednout hrudní koš mezi lopatkami,

• umožnit pružnou práci hřbetu,

• zapojit pánev a přenést část váhy více dozadu.

Zdravé nesení je aktivní proces.

Pokud tento mechanismus není připravený, kůň přirozeně zvolí kompenzaci:
propadne se v hřbetu, zatíží přední část těla a omezí práci zadních končetin.

Zvenčí může působit klidně.
Uvnitř pracuje v přetížení.

Tolerance není připravenost

Mladý kůň může být:

• hodný,

• spolupracující,

• „bezproblémový“.

To ale ještě neznamená, že je jeho tělo připravené na zatížení.

Rozdíl mezi „zvládne“ a „unese správně“ je zásadní.

Právě biomechanickou stránku rovnováhy a nesení velmi podrobně rozebírá Balanceakt od Gerhard Heuschmann, kde je detailně vysvětleno, jak snadno dochází k propadu hřbetu a přetížení přední části těla při nedostatečné přípravě.

Není to teorie.
Je to fyziologie.

Systém místo spěchu

Obsedání by nemělo být izolovanou událostí.

Mělo by být logickým pokračováním systematické přípravy.

Kůň by před prvním nasednutím měl umět:

• pohybovat se v rovnováze bez propadu plecí,

• udržet rytmus bez zrychlování,

• reagovat na jemné pomůcky bez napětí,

• aktivně zapojovat záď.

Postupnost a systematičnost velmi přehledně popisuje Základní výcvik mladého koně od Ingrid Klimke, kde je důraz kladen právě na budování základů před samotným zatížením.

Nejde o rychlost.
Jde o kvalitu.

Nejčastější biomechanické chyby při obsedání

Při předčasném zatížení vídáme opakující se vzorce:

• dlouhodobě propadlý hřbet,

• přetíženou přední část těla,

• omezenou aktivitu zadních končetin,

• ztuhlou spodní linii krku,

• ztrátu pružnosti pohybu.

Kůň může působit „ochotně“, ale jeho tělo pracuje v napětí.

A právě tento typ napětí se časem promítne do problémů s přilnutím, shromážděním i ochotou spolupracovat.

Dlouhodobý dopad

Způsob, jakým kůň projde obsedáním, ovlivňuje:

• kvalitu jeho budoucího pohybu,

• délku sportovní kariéry,

• schopnost nést váhu bez bolesti,

• i jeho psychickou pohodu.

Tělo si první zkušenost se zátěží pamatuje.

Pokud je spojena s nestabilitou nebo přetížením, vytvoří si obranné vzorce. Ty se později velmi obtížně mění.

Závěr

Otázka tedy nezní jen:

„Je kůň klidný?“

Ale také:

„Je jeho tělo skutečně připravené nést jezdce aktivně a zdravě?“

Obsedání není jen moment nasednutí.
Je to fyziologický přechod.

A ten bychom neměli uspěchat.

Doporučená literatura k tématu

• Balanceakt - MVDr. Gerd Heuschmann– detailní vysvětlení rovnováhy a zdravého nesení

• Základní výcvik mladého koně - Ingrid Klimke, Reiner Klimke – systematický přístup k přípravě mladého koně

V Čechách i na Moravě se můžete zúčastnit teoretických seminářů a praktických workshopů zaměřených na biomechaniku koně – nejen v práci s mladými koňmi.

Semináře vede MVDr. Michaela Trapek společně s trenérkou koní Andreou Veseckou – propojují hluboké porozumění tělu koně s praktickým výcvikem v každodenní práci.

Pokud vás zajímá práce s tělem koně bez kompromisů, sledujte jejich profily i aktuální termíny seminářů.

Další články či předchozí díly seriálu o obsedání najdete na našem BLOGU.