Překlad, který má dopad: Kateřina Lipinská o koňské literatuře

Kateřina Lipinská vystudovala pedagogiku a psychologii a dlouhodobě se věnuje také práci s koňmi. Je známá jako drezurní jezdkyně, která se propracovala až na úroveň S, a zároveň jako překladatelka „koňských“ knih. Překládání pro ni není jen práce s textem – bere ho jako způsob, jak dostat kvalitní a srozumitelné informace k českým jezdcům a trenérům. A právě díky tomu, že sama s koňmi mnoho let pracuje, dokáže odborné myšlenky převést do češtiny tak, aby opravdu dávaly smysl.

Nabízíme krátký rozhovor s Kateřinou Lipinskou o tom, co předchází tomu, než se koňská kniha objeví na pultech – od prvního přečtení až po finální podobu překladu.

Jak jste se dostala k překládání koňských knih? Byl to plán nebo shoda okolností?

Moje první přeložená knížka byly Masáže koní. Byla jsem tehdy oslovena z nakladatelství Anahita, přiznám se, že vlastně nevím, jak přišli zrovna na mě, možná díky tomu, že jsem již psala a překládala pro Equichannel... nebo mě možná někdo doporučil. To už se dnes asi nedozvím, ale každopádně mě to potěšilo, protože knížky jsou moje vášeň od dětství.

Co Vás na překládání odborných koňských textů nejvíce baví?

Baví mě dozvídat se nové věci, ale stejně tak si ráda hraji se slovy, takže se vždy snažím vymyslet, jak to formulovat česky, aby to znělo dobře a pochopilo to co nejvíc lidí.

A naopak — měla jste někdy období, kdy jste s překládáním chtěla skončit?

Ne, je to asi jediná věc, se kterou jsem nechtěla skončit ještě nikdy. I když se přiznám, že u dlouhých těžkých knížek si říkám, že už se těším na konec, že už je to moc rutina.:-)

Dokázala byste nastínit svůj překladatelský proces? – od prvního přečtení po finální korektury

Ten proces začíná už výběrem knížky. Mám štěstí na perfektní spolupráci s báječným týmem nakladatelství Brázda, díky kterému mám možnost si knížky, které překládám, z velké části vybírat. Takže si vyberu knížku, která se mi líbí a chtěla bych si ji přečíst, dostanu k náhledu PDF a pak si ji můžu přeložit. Nejtěžší je vždycky odhadnout termín, ale naštěstí to nespěchá, tak si nechávám rezervy, abych nebyla ve stresu a práci si v klidu užila. Nikdy nečtu celou knížku dopředu, jen si projdu obsah a nakouknu do kapitol na různých místech a pak „jedu“.

Překládání už mám docela zautomatizované, takže si čtu text a už mi v hlavě naskakují formulace. Po překladu pak po sobě celou knížku čtu, aniž bych se dívala do originálu a uhlazuji místa, která mi neznějí dobře. Pasáže, kde si nejsem jistá významem, si označím. A nakonec ještě proletím knížku oproti originálu, aby nic nechybělo, a dořeším nejasnosti. Přiznám se, že tato finální kontrola mě už moc nebaví, ale nerada po sobě nechávám chyby, takže to jinak nejde.

Jak náročné pro Vás odborné koňské texty jsou?

Jezdecké a psychologické texty z angličtiny vůbec, tam jen velmi zřídka na razím na něco nového. Trochu těžší je anatomie, tam si terminologii občas ověřuji... a pokud jsou tam příměry z fyziky a mechaniky, prosím o pomoc manžela. Němčina je o poznání těžší, hlavně kvůli jejich dlouhým složeninám.

Je nejtěžší jazyk, přesná terminologie, nebo spíš pochopení tématu?

Víte, co je pro mě zdaleka nejtěžší? Když jsou v originále chyby a nepřesnosti a já musím vymyslet, jak to formulovat česky, aby to špatně nebylo, ale zároveň jsem se od originálu neodchýlila. A občas se to stává. Někdy, když to jinak nejde, dávám tam poznámku překladatele, ale ani do té nemůžete napsat, že to autor napsal špatně.:-)

Konzultujete některé překlady s odborníky (trenéry, veterináři, fyzioterapeuty)? Pokud ano, kdy je to pro Vás nutné?

Samozřejmě. Naštěstí jich mám kolem sebe spousta a výhodou jsou i tři lékaři v rodině.:-) Pokud je tam něco speciálního, kontaktuji i lidi, které jsem do té doby neznala. S odmítnutím pomoci jsem se ještě nesetkala.

 Která kniha pro Vás byla dosud nejnáročnější a proč?

Tao koně. Byla to teprve druhá moje knížka a je hodně „ezo“, takže v mnoha pasážích jsem musela odhadovat, co asi autorka chce říct. Několikrát jsem si při práci říkala, že nevím, na jakém „materiálu“ jede, ale chci ho taky.:-))

Máte knihu, ze které sama dodnes hodně čerpáte?

Kdyby jenom jednu... mojí biblí je Setkání dvou páteří, ale stále se vracím i ke Gymnastické práci na ruce nebo Jane Savoy (Není to jen o výhrách), a třeba Core trénink pro koně jsem překládala až poté, co jsem tuhle knížku měla už pár let v originále a jezdila podle ní. Hodně hledám konkrétní tipy v Korektivních cvičeních a asi můžu prozradit, že bych moc ráda přeložila další cvičení, zaměřená tentokrát drezurně. Protože dobrých cvičení není nikdy dost.

Existuje titul, který byste velmi ráda viděla v češtině, ale zatím na něj nedošlo?

Asi by se mi líbilo něco od Andrewa McLeana... a samozřejmě pokud v budoucnu ještě něco napíše Beth Baumert.

Na jaký překlad jste nejvíce hrdá?

Těžká otázka – jsem hrdá na to, že jsem se poprala s těžkými knížkami, jako třeba to Tao nebo Fyzioterapie pro koně, která teprve vyjde, ale nejlepší pocit mám ze Setkání dvou myslí a Setkání dvou páteří. Protože tam jsem měla pocit, že snad ani nepřekládám, že mi ty texty mluví přímo z duše.

Co Vám tato práce dala – profesně i lidsky?

Spoustu informací a inspirace pro práci s mými koňmi. Když překládám dobrou knížku, cítím se pak mnohem lépe i v sedle, protože ty informace mi rezonují v hlavě.

Jak se podle Vašeho názoru vyvíjí přístup jezdecké veřejnosti k odborným publikacím?

To není moc pozitivní otázka na konec. Obávám se, že dnes lidé moc nečtou, zejména ne dlouhé texty a knížky a lepší to nebude. Úspěch slaví spíš videa a reels. Ale když jsou kvalitní, také to není špatný zdroj informací.

Moc děkujeme Katce, že byla ochotna se s námi podělit o její myšlenky, práci, zkušenosti a vlastně i doporučení na knihy - skoro všechny zmíněné u nás najdete (stačí na ně kliknout). A těšíme se na její další počiny.