Nový rok. Nové čtení pro lepší porozumění koním.

Týrání koní nezačíná krutostí. Začíná popíráním.

Když láska ke koním nestačí

Včera jsem byla u koní, kteří byli odvezeni v šílením stavu z nedostatečných životních podmínek.

Dvě kobylky už svůj boj prohrály.
Jedna mladá zemřela na místě.
Druhá starší dnes po náročném boji o život.

Jedna kobylka je fyzicky ve špatném stavu – ale psychicky překvapivě otevřená a laskavá.
Jedna ponička je březí. A těžce podvyživená.
Další kobylka na tom není fyzicky nejhůře, ale psychicky to není nejlepší.

Tento text nevzniká proto, aby šokoval.
Vzniká proto, že podobné příběhy nezačínají krutostí. Začínají popíráním.


Týrání často nevypadá jako týrání

Nevypadá to jako násilí.
Vypadá to spíše takto:

  • „Teď nemám peníze, ale situace se zlepší.“

  • „Je jen hubenější.“

  • „Veterináře zavolám příště.“

  • „On to nějak vydrží.“

  • „Vždyť ho miluji.“

Jenže láska bez schopnosti zajistit základní potřeby nestačí.

A právě zde se může z původně milujícího majitele stát někdo, kdo svému koni ubližuje – i když si to nepřizná.


Co kůň skutečně potřebuje

Kůň není jen pastvina a seno.
Je to fyziologicky i psychicky citlivý tvor, který je plně závislý na lidské péči.

1️⃣ Dostatek kvalitního krmiva

  • Nepřetržitý přístup k objemnému krmivu odpovídající kvality nebo ve velmi pravidelném intervalu.

  • Voda 24 hodin denně ve zdravotně nezávadné kvalitě a kapalné formě.

  • U podvyživených koní odborně řízená krmná strategie a dávkování.

  • U březích klisen výrazně zvýšené nároky na energii, bílkoviny a minerální látky.

Podvyživený kůň:

  • ztrácí svalovou hmotu,

  • oslabuje imunitní systém,

  • zhoršuje se kvalita kopyt,

  • dochází k poškození vnitřních orgánů,

  • u březích klisen je ohrožen plod i matka.

Hlad není „hubenější figura“.
Hlad je bolest a postupný rozpad organismu.


2️⃣ Veterinární a preventivní péče

Kůň potřebuje:

  • pravidelné strouhání či kování,

  • kontrolu chrupu,

  • odčervení,

  • očkování,

  • včasné řešení zranění a onemocnění.

Odkládání péče z finančních důvodů je realita, kterou si mnoho lidí nechce přiznat.
Ignorování bolesti však znamená utrpení.


3️⃣ Prostředí, pohyb a sociální potřeby

Koně, o kterých píšu, byli odvezeni z bahnitého, kopcovitého výběhu. Byli spolu. Nebyli izolovaní. A přesto trpěli.

To je důležité zdůraznit:

Ani přítomnost dalších koní sama o sobě neznamená dobré podmínky.

Dlouhodobé stání v hlubokém bahně znamená:

  • trvalé zatížení šlach a kloubů,

  • zvýšené riziko úrazů,

  • hnilobu kopyt,

  • kožní problémy,

  • nemožnost si lehnout a skutečně odpočívat.

Kůň potřebuje:

  • pevný a bezpečný povrch,

  • suché místo k odpočinku,

  • dostatek prostoru k přirozenému pohybu.

„Jsou přece venku“ nestačí.


A co koně o samotě nebo dlouhodobě v boxech?

Týrání nemusí být jen fyzické.
Může mít podobu dlouhodobé izolace či minimálního pohybu.

Kůň je:

  • stádové zvíře,

  • pohybově založený tvor,

  • citlivý na stres.

Dlouhodobá samota, omezený kontakt s ostatními koňmi nebo trvalé ustájení bez adekvátního pohybu mohou vést k:

  • stereotypnímu chování (klkání, tkalcování),

  • apatii nebo přehnané reaktivitě,

  • oslabení imunity,

  • žaludečním vředům,

  • psychickému zhroucení.

Ano, existují situace, kdy je box nutný (léčba, rekonvalescence).
Jako dlouhodobý standard bez kompenzace však představuje problém.

Welfare není o tom, že kůň „žije“.
Je o kvalitě jeho života.


Jak poznat, že je situace za hranou

Je třeba být k sobě upřímný.

Situace je za hranou, pokud:

  • kůň hubne a nemáte plán ani prostředky situaci řešit,

  • odkládáte veterinární péči,

  • nemáte finanční rezervu na akutní zákrok,

  • začínáte se koni vyhýbat,

  • cítíte úlevu při představě, že by již nebyl vaší odpovědností,

  • obáváte se, že by někdo mohl přivolat kontrolu.

To není odsouzení.
To je moment k zastavení.


Mít koně je závazek, nikoli romantická představa

Kůň potřebuje:

  • stabilní finanční zázemí,

  • čas,

  • fyzickou přítomnost,

  • psychickou stabilitu majitele,

  • dlouhodobý plán.

Život se mění. Lidé přijdou o práci, onemocní, vyhoří.
To není selhání.

Selháním je nepřiznat si, že situaci již nezvládám.


Největší odvaha: pustit

Držet koně za každou cenu není láska.
Je to strach a stud.

Láska někdy znamená:

  • koně prodat,

  • darovat schopnějšímu člověku,

  • snížit počet koní,

  • požádat komunitu o pomoc,

  • přiznat si realitu.

Milovat znamená dát koni šanci na důstojný život. I když to bolí.


Pokud víte o koni v nouzi, neodvracejte pohled

Mlčet je jednodušší.
Říci si „to není moje věc“ je pohodlnější.

Každý případ, který skončí tragicky, měl kolem sebe lidi, kteří něco tušili.

Co můžete udělat:

1️⃣ Nabídnout pomoc

Pokud je to bezpečné, zkuste mluvit s majitelem.
Ne každý problém vzniká zlým úmyslem. Často jde o vyčerpání, finanční kolaps nebo stud požádat o pomoc.


2️⃣ Obrátit se na příslušné orgány

V České republice je možné podat podnět k místně příslušné krajské veterinární správě (KVS), která je regionálním pracovištěm Státní veterinární správy (SVS). Obrátit se na obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo v akutních případech kontaktovat Policii ČR.

Systém není dokonalý a někdy reaguje pomalu.
Bez podnětu se však nestane nic.


3️⃣ Zapojit komunitu

Oslovte zkušené chovatele, spolky nebo organizace zaměřené na pomoc koním.
Cílem není veřejné pranýřování. Cílem je ochrana zvířete.


Pokud se vás tento text týká

Pokud víte, že situaci nezvládáte:

Požádejte o pomoc dříve, než bude pozdě.

Stud může způsobit více utrpení než samotná krize.


Pokud milujete svého koně

Dívejte se na něj pravdivě.

Ne přes vlastní sny.
Ne přes hrdost.
Ale přes jeho skutečné potřeby.

A pokud někdy přijde den, kdy mu již nedokážete dát to, co potřebuje,
milujte ho natolik, abyste jej pustili.