Veterinářka, fyzioterapeutka a zubařka koní

Michaela Trapek se ve své praxi věnuje především koňské stomatologii a fyzioterapii. Dlouhodobě se zaměřuje na propojení zdraví koně s jeho pohybem, biomechanikou a způsobem ježdění. Kromě své praxe se aktivně věnuje také vzdělávání jezdců a majitelů koní – a to nejen teoreticky, ale především prakticky.

V rozhovoru jsme si povídaly o jejím přístupu ke koním, o vzdělávání, práci s tělem i o tom, proč je důležité věci nejen vědět, ale hlavně je opravdu dělat.

Propojení oborů v praxi

Pracuješ jako veterinářka, fyzioterapeutka i zubařka koní. Jak se tyhle obory v praxi propojují – a kde naopak majitelé často vidí věci odděleně, i když by neměli?

V poslední době si čím dál častěji všímám pozitivního trendu – majitelé koní jsou stále více informovaní a přemýšlí o zdraví svých koní komplexně. Za to jsem moc vděčná. Uvědomují si, že koňské tělo funguje jako celek a že jednotlivé oblasti péče spolu úzce souvisejí.

Díky tomu roste i pochopení, že služby, které nabízím, nelze vnímat odděleně. Například nedává příliš smysl provádět fyzioterapeutické ošetření u koně, který nikdy neměl zkontrolovaný a ošetřený chrup. Stejně tak platí i opačný pohled – jedna oblast vždy ovlivňuje druhou.

Nedílnou součástí péče o zdraví koně je také pravidelná veterinární prevence. Základem by mělo být alespoň jedno preventivní klinické vyšetření ročně, ideálně v rámci vakcinace. Velký význam má také preventivní odběr krve, zejména u starších koní, sportovních koní, chovných klisen a plemenných hřebců.

Kde naopak vidíš v praxi největší problém v tom, jak lidé tyto obory vnímají?

Kde vidím problém, a to zejména když si klienti volají fyzioterapeuta bez veterinárního vzdělání, je kulhání. Velmi často mi volají klienti, kterým kůň kulhá, a místo aby nechali koně vyšetřit ortopedem, volají fyzioterapeutovi. Pokud je fyzioterapeut veterinář, nevidím v tom problém. Ale pokud není, problém to je – a ne malý.

Co tě na práci s koňmi dlouhodobě nejvíc baví – a co tě naopak nejčastěji „brzdí“ ze strany majitelů nebo jezdců?

Na práci s koňmi mě nejvíce baví samotní koně. Už od dětství mě fascinují a dodnes jsou mojí velkou láskou. Každý čas strávený s nimi je pro mě výjimečný – a o to víc, když jim mohu pomoci.

Nepřestávají mě udivovat tím, jak jemné a citlivé bytosti to jsou. O to víc si pak uvědomuji, kolik jsou pro nás ochotni udělat a kolik toho dokážou vydržet.

Musím říct, že mám velké štěstí – většina mých klientů se opravdu snaží udělat pro své koně maximum. Přesto se občas setkávám i s opačnými případy. Například když je zřejmé, že koni nevyhovuje sedlo a právě to je příčinou bolestí zad, ale majitel situaci neřeší. Nebo když má kůň bolestivý, zanícený zub, a přesto se problém odkládá s tím, že „kůň přece žere“.

To jsou pak chvíle, které jsou pro mě upřímně smutné.

Na co by měli majitelé koní víc dbát

Kdybys měla říct tři věci, které podle tebe majitelé koní nejčastěji podceňují, jaké by to byly?

1, výživa, 2, typ ustájení – stádo, velikost výběhu, povrch atd., 3, trénink.

Jaké signály těla koně ti v praxi nejčastěji říkají: „tady je problém“, ale majitelé je přehlížejí nebo považují za normální?

Těchto signálů je víc. Například nepřítomný výraz koně, kůň se jakoby „odepisuje“ ze situace, často koně s naučenou bezmocí. Kůň se nechce nechat od majitele chytit ve výběhu nebo v boxe. Nechce se nechat nasedlat nebo nauzdit – nemusí to nutně souviset s vybavením, ale s tím, že to má spojené s následující prací. Kůň se šklebí, ohání se a majitelé to svádí na povahu.

Setkáváš se s tím, že se problémy řeší až příliš pozdě – a co by šlo zachytit mnohem dřív?

Myslím si, že i potíže, které se začnou řešit později, mají své řešení. Je ale potřeba počítat s tím, že náprava pak stojí výrazně více času, energie a úsilí.

Zároveň ale vnímám pozitivní posun – stále více klientů začíná řešit problémy včas, což je pro koně vždy ta nejlepší cesta.

Co však někdy situaci komplikuje, je tlak okolí. Ať už jde o kolegy ze stáje, trenéry nebo další lidi, kteří mohou majitele odrazovat od řešení problému. Proto svým klientům vždy říkám, aby věřili vlastní intuici. Oni své koně znají nejlépe, tráví s nimi každý den, a pokud mají pocit, že něco není v pořádku, často mají pravdu.

Koně jsou mistři v maskování bolesti a nepohodlí. Je to jejich přirozený instinkt – nedat na sobě znát slabost. O to důležitější je naslouchat svému „šestému smyslu“ a vnímat i jemné změny.

Vždy je lepší řešit problém dříve než později.

Biomechanika koně, výcvik a ježdění

Nedávno jsi vedla seminář o biomechanice koně ve vztahu k výcviku a ježdění. Proč sis vybrala právě tohle téma?

Toto téma jsem si vybrala proto, že jsem si uvědomila, jak velká část mých klientů nezná základní principy biomechaniky pohybu koně. Přitom jsem přesvědčená, že pokud chceme na koních jezdit tak, aby zůstali dlouhodobě zdraví, je tato znalost naprosto zásadní.

Při běžném fyzioterapeutickém ošetření ale není v mých možnostech věnovat se tomuto tématu do hloubky a zároveň klientům vše srozumitelně vysvětlit.

Proto mě napadlo vytvořit seminář, kde by se tyto důležité informace mohli dozvědět, lépe jim porozumět a následně je využít v praxi.

Kde podle tebe dnes vzniká největší rozpor mezi tím, jak kůň funguje biomechanicky, a tím, jak s ním lidé jezdí?

Často se setkávám s názorem, že pokud má někdo koně „jen na hobby ježdění“, nepotřebuje kůň pravidelnou práci a systematický trénink. S tím ale zásadně nesouhlasím.

Aby mohl být kůň bezpečně a zdravě jezdecky využíván, musí být v odpovídající kondici. Té však bez pravidelné a promyšlené práce nelze dosáhnout.

Zároveň je důležité si uvědomit, že samotné ježdění pro koně není přirozené. O to větší zodpovědnost máme za to, v jaké fyzické kondici ho k této aktivitě využíváme. Argumenty typu „já si na něj sednu jen občas, to mu přece nemůže uškodit“ proto nepovažuji za správné.

I občasná zátěž může být pro nepřipraveného koně problém.

Jakou jednu zásadní věc by si měl jezdec z biomechaniky opravdu odnést, pokud chce koně dlouhodobě zdravého?

Pohyb vzniká zezadu.

Co se podle tebe nejčastěji pokazí ve výcviku ne proto, že by jezdec „nechtěl“, ale proto, že tělu koně prostě nerozumí?

Trénuje koně v nesprávné postuře, kůň chodí na předku, s nedostatečným napětím v těle nebo naopak extrémně zatuhlý. S tímto se bohužel setkávám velmi často. A je stále velmi těžké pro spoustu lidí vůbec vidět to, že se kůň nepohybuje zdravě.

Workshop – převedení teorie do praxe

Připravuješ workshop, kde se biomechanika přenáší přímo do praxe s jezdci a koňmi. Co konkrétně tam lidé uvidí a zažijí?

Odkaz na workshop.

Spolupracuji s Andreou Veseckou, která se věnuje hlavně výcviku mladých koní. Chceme na workshopu spojit práci fyzioterapeuta/veterináře a trenéra. Já koně zhodnotím v klidu, v pohybu, palpačně. Provedu jemné myofasciální ošetření a Andrejka pak s koňmi a majiteli bude pracovat na tom, co bude potřeba.  (Odkaz na rozhovor s Andreou.)

Pro koho je tenhle workshop ideální – a kdo z něj podle tebe vytěží nejvíc?

Myslím, že workshop má široké využití jak pro lidi s mladými koňmi, tak pro lidi s koňmi, kteří mají nějaké obtíže, ale také pro koně zdravé, kdy majitelé chtějí vědět, na čem jsou a jak mohou se svým koněm pracovat podle jeho fyzického a psychického stavu co nejlépe.

Proč je podle tebe tak důležité vidět koně a jezdce naživo, nejen na obrázcích nebo videích?

Mám zkušenost, že naživo je to prostě jiné. A nemluvím jen o tom vidět, ale hlavně si to zažít a vyzkoušet. Za mě je, aby se člověk naučil něco perfektně z videí, hrozně těžké. I jen pro samotného člověka, natož pro dvojici kůň–člověk.

Co si podle tebe účastníci odnesou jinak než ze semináře nebo z knihy?

To, že budeme řešit konkrétně jejich koně – podrobně. Majitelé nám dopředu posílají vyplněný dotazník, točí nám videa, abychom se na to s Andrejkou co nejlépe připravily. Podíváme se na oba pod drobnohledem a připravíme jim tréninkový nebo rehabilitační plán na míru.

Vzdělávání, knihy a práce s citem

Často říkáš, že z knih se nenaučíme cítit, vnímat a pozorovat – přesto jsou důležitou součástí vzdělávání. Jaký v tom vidíš správný poměr?

No to je otázka. Já knihy miluju. Držet je v ruce, listovat, mít je v knihovně. A teď nemyslím jen ty koňské. Ale ideální poměr asi tak 50:50.

Jak ty osobně pracuješ s informacemi z knih – co si z nich bereš a kde už podle tebe musí nastoupit praxe a zkušenost?

Tohle je hodně těžká otázka. Myslím, že je důležité se nad tím kriticky zamyslet. Některé věci mohu zkoušet i na základě přečtení knihy, na některé bych měla aspoň absolvovat kurz, některé bych se měla učit pod vedením i několik let. Nevím, zda se na to dá univerzálně odpovědět. Asi mít zdravou míru sebekritiky.

Máš pocit, že dnes lidé někdy „sbírají informace“, ale méně je skutečně převádějí do práce s koněm?

Ano, s tím se setkávám hodně. Ve finále to jsou pak lidé, kteří na koni nakonec nejezdí, protože mají pocit, že stále ví málo. Za mě pokud jsou s tím v pohodě, budiž. Nicméně pokud ne, je potřeba to prostě začít praktikovat. To, že děláme chyby, je lidské a je to nedílná součást učení.

Healing a osobní přístup

Poznaly jsme se na workshopu s Margrit Coates. Jak moc tě její práce ovlivnila?

Naučila mě ke koním přistupovat víc vědomě. Vnímat každý svůj dotek, energii, kterou vyzařuji já, ale i tu, kterou vyzařuje kůň. Také klienti. Musím říct, že svým způsobem „healing“ praktikuji s každým koněm, jen to nikomu neříkám 🙂

Jakou roli dnes hraje healing ve tvé praxi – a kde má podle tebe své jasné místo a hranice?

Já se pouze healingu nevěnuji. Jednou za čas u některých koní ucítím, že by bylo dobré jen stát a působit na energetická centra. Tak to udělám. Ale vyloženě to jako službu neposkytuji. Vnímám to hodně o tom, jak je nastaven majitel koně.

Nicméně jsou situace a diagnózy, kdy je nezbytné ošetření veterináře, fyzioterapeuta atd. A je potřeba zdůraznit, že všichni spolu mohou spolupracovat, tak jak nám to Margrit na workshopu vysvětlovala a jak to v Anglii běžně dělají.

Setkáváš se s předsudky vůči healingu – a co bys k tomu řekla lidem, kteří ho automaticky odmítají?

Musím říct, že se o tom s lidmi až tak často nebavím. Nicméně občas nějaké předsudky zaslechnu a myslím, že to hodně souvisí i s tím, jaký je teď boom tzv. ezo směrů. A vlastně se jim někdy ani nedivím. Někdy je velmi těžké se zorientovat v tom, co je reálné, co je v pořádku a co už je mimo.

Závěr – zpráva majitelům koní

Kdybys měla majitelům a jezdcům koní předat jednu hlavní myšlenku, kterou by si měli odnést z tvé práce, seminářů i workshopů – jaká by to byla?

Každý kůň je individuální bytost. Je to zvíře, které je od přírody stvořené k pohybu a právě kvalitní a zdravý pohyb je základem jeho celkového zdraví.

Abychom na koni mohli jezdit, je potřeba vést jeho výcvik tak, aby si postupně osvojil nové pohybové vzorce, které mu umožní být zdravě a dlouhodobě využíván jako jezdecký kůň.

Samozřejmostí by měla být také adekvátní výživa, každodenní výběh, možnost sociálního kontaktu s ostatními koňmi, správná péče o kopyta a pravidelná veterinární péče. Ta zahrnuje nejen očkování, ale i stomatologické a fyzioterapeutické ošetření. Stejně důležitá je i pravidelná kontrola vybavení.

Pokud si majitel není jistý, vždy doporučuji obrátit se na odborníka – ať už je to trenér, veterinář nebo fyzioterapeut. Zkrátka někoho, komu důvěřuje.

Jinak chystám i praktické workshopy základy masáží pro majitele, základy fyzioterapeutického cvičení a strečinku pro majitele a kavaletová práce na ruce pro majitele koní. Více info brzy u mě na profilu. 

Doporučení 

Michaela Trapek napsala také recenzi na knihu Balanceakt, kterou ve své praxi doporučuje jako důležitý zdroj pro pochopení souvislostí mezi pohybem koně, jeho zdravím a správným tréninkem.

Tipy na knihy, které souvisí s tématem článku

Pokud vás téma zdraví, biomechaniky a práce s koněm zaujalo, tady jsou další knihy, které dávají v kontextu rozhovoru smysl:

• S respektem! – práce s koněm bez tlaku, v souladu s jeho přirozeností
• Koně a jejich pohyb - porozumění tělu koní a propojení při pohybu
• 50 nejčastějších omylů při výcviku koní – konkrétní chyby, které vedou ke zdravotním problémům
• Léčení koní – širší pohled na zdraví koně a možnosti péče
• Lexikón reči koní - naučte se číst chování svého koně
• Rider Biomechanics - nejen biomechanika koní je důležitá
• Biomechanics for the Equestrian: Move Well to Ride Well
• Korektivní cvičení pro koně - práce s koňmi může být velmi rozmanitá a pomáhat se správným zapojením těla
• Core trénink pro koně - střed těla je velmi důležitý