ENMR: Tělo si pamatuje víc, než si myslíme (Andrea Vesecká, Dvůr Hlohov)

V předchozích dílech série o ENMR™ nás Andrea Vesecká provedla tématem stresu, skutečného klidu i přípravy nervového systému koně na učení a spolupráci.

Tentokrát se zaměřuje na tělo. Na napětí, které může vzniknout během okamžiku – ale nemusí stejně rychle zmizet. A na to, jak se může to, co se odehrává v nervovém systému, promítat do pohybu koně.

Předchozí díly série:

ENMR™: Když problém není v chování - Proč jsem začala vnímat stres u koní (Andrea Vesecká, Dvůr Hlohov)

ENMR™: Jak vypadá skutečný klid? (Andrea Vesecká, Dvůr Hlohov)

ENMR™: co to vlastně je a proč to NENÍ další tréninková metoda (Andrea Vesecká, Dvůr Hlohov)

ENMR: Tělo si pamatuje víc, než si myslíme

Zaťatá čelist. Zkrácený dech. Stažený zadek.

Možná to právě teď cítíte. Možná ne. Ale pokud jste někdy stáli před důležitým rozhovorem, čekali na nepříjemnou zprávu nebo se ocitli v situaci, která vás zaskočila, vaše tělo pravděpodobně udělalo něco úplně samo. Zkrátil se dech. Zatnula se čelist. Ramena se zvedla. A možná jste ani nevěděli, že jste stáhli hýždě.

Nikdo vás to neučil. Nikdo vám neřekl, že to máte udělat. Přesto se to stalo. Vaše tělo reagovalo dřív, než jste o tom začali přemýšlet.

A přesně tohle pozoruji i u koní.

Když se kůň necítí jistě, jeho tělo se může během několika vteřin změnit. Pohyb se zkrátí, hřbet ztuhne, pánev přestane pracovat volně, ocas se stáhne a krk se zpevní. Ne proto, že je neposlušný. Ne proto, že se rozhodl vzdorovat. Jeho nervový systém právě vyhodnotil, že je potřeba připravit tělo na zvládnutí situace. Je to přirozená reakce. Stejně přirozená jako ta vaše.

Problém nevzniká ve chvíli, kdy napětí přijde. Problém vzniká tehdy, když už není potřeba – a přesto zůstává.

Možná to znáte i sami. Po náročném dni si večer uvědomíte, že máte celou dobu sevřenou čelist. Že skoro nedýcháte. Že vás bolí ramena, i když jste fyzicky nic těžkého nedělali. Tělo pokračovalo v obranném nastavení, přestože situace už dávno skončila.

U koní to může být podobné. Pokud se napětí opakovaně vrací do stejných částí těla a nikdy se úplně neuvolní, začne ovlivňovat i pohyb. Krok se zkrátí, pohyb ztratí pružnost a některé svaly pracují téměř nepřetržitě, i když by v danou chvíli mohly odpočívat. Takové tělo spotřebovává více energie a hůře se přizpůsobuje zátěži. Neznamená to, že příčinou každého pohybového problému je nervový systém. Znamená to jen, že stojí za to vnímat i tuto souvislost.

Právě proto mě při práci s koňmi často nezajímá jen to, jak se kůň pohybuje, ale hlavně kdy se jeho tělo začne měnit. Bylo napětí přítomné už od začátku? Objevilo se při nasedání? Při přechodu? Ve chvíli, kdy se změnil požadavek? Nebo až po leknutí? Okamžik, kdy se tělo změní, bývá často důležitější než samotný projev.

Zkuste teď na chvíli sami sebe. Nepotřebujete se protahovat ani cvičit. Jen vědomě povolte hýždě. Pak si všimněte dechu. Změnil se? A co čelist? Ramena? Možná zjistíte, že vaše tělo drželo napětí, aniž byste si toho byli vědomi.

Možná právě proto nezačíná změna pohybu ve svalech. Začíná mnohem dřív – ve chvíli, kdy tělo znovu uvěří, že už nemusí být stále připravené na nebezpečí.

A co když stejnou otázku, kterou si pokládáme u koní, stojí za to občas položit i sami sobě?

Kdy se moje tělo naposledy skutečně uvolnilo?

Chcete se do tématu ponořit ještě hlouběji?

Pokud vás souvislosti mezi napětím, tělem a pohybem zaujal, vybrali jsme několik knih, které se na tělo, pohyb a vnímání koně dívají z dalších úhlů.

Balanceakt – Gerhard Heuschmann

Kdyby koně mohli křičet – Gerhard Heuschmann

Compassionate Training for Today’s Sport Horse – Karin Leibbrandt

The Horse in Positive Tension – Stefan Stammer  (pouze 1 kus)